Robert Owen

Další významy jsou uvedeny na stránce Robert Owen (rozcestník).
Robert Owen
Robert Owen (1834)
Robert Owen (1834)
Rodné jménoRobert Marcus Owen
Narození14. května 1771
Newtown, Wales, Spojené království
Úmrtí17. listopadu 1858 (ve věku 87 let)
Newtown, Wales, Spojené království
Místo pohřbeníTomb of Robert Owen
Alma materNational Art School
Povolánípodnikatel, ekonom, filantrop, politik, filozof, draper, socialista a spisovatel
ChoťAnne Caroline Owen (od 1799)
DětiRobert Dale Owen
Richard Owen
David Dale Owen
PříbuzníConstance Faunt Le Roy Runcie (vnučka)
PodpisRobert Owen – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Owen (14. května 1771, Newtown, Spojené království17. listopadu 1858, tamtéž) byl britský socialista, průmyslník, myslitel a sociální reformátor. Marxisté ho nazvali „utopickým“ socialistou, jelikož nebyl stoupencem revolučního třídního boje. Jako manažer a spoluvlastník mnoha výrobních podniků a společností se pokoušel humanizovat podmínky v anglických továrnách. Ve své továrně vytvářel vhodné prostředí pro dělníky. Stavěl jim školy, knihovny a domy, upravil délku pracovní doby a změnil pohled na práci dětí. Je označován za otce družstevního hnutí a zároveň je na něj pohlíženo jako na představitele předklasické teorie managementu.[zdroj?]

Owen své filozofické postoje publikoval v článcích, spisech, projevech ať už v rámci svého časopisu The Crisis (1832), či v rozsáhlých knižních dílech. Mezi nejvýznamnější Owenova díla patří: O novém pohledu na společnost nebo eseje (1813), Výklad zásad a plánů na vybudování svépomocných osad v tuzemsku (1841) a Kniha o novém mravném světě (1842).

Lukáš Perný uvádí,[1] že Robert Owen dosáhl i konkrétní legislativní změny: v praxi omezení dětské a ženské práce, zasloužil se o reformu vzdělávání (Owen prosadil výchovné osnovy pro dospívající mládež a usiloval o zákonné ukotvení povinné školní docházky v Británii), založil vůbec první veřejnou školku na světě a prosadil 10hodinovou pracovní dobu. Svůj boj začal ještě v časech New Lanark. Již v roce 1815, v Poznámkách o vlivu průmyslového systému s návrhy jak zlepšit ty jeho složky, které nejvíce škodí zdraví a mravnosti, kde tvrdě kritizoval tehdejší poměry, navrhoval: omezení pracovní doby, omezení zaměstnávání dětí a povinnost společnosti vzdělávat děti. Owen už tehdy vizionářsky zdůrazňoval potřebu zavedení celonárodního výchovného systému pro chudé (obecná školní povinnost a národní školství v Británii bylo realizováno až po Owenově smrti v roce 1870).[1]

V USA přednášel i pro tři bývalé americké prezidenty Johna Adamse, Thomase Jeffersona a Jamese Madisona.[2]

Robert Owen byl prvním utopistou, který své ideje zhmotnil do praxe:

  1. sociálním podnikáním (v továrně New Lanark zajistil pro své zaměstnance volný přístup ke vzdělání, zdravotnictví a bydlení)
  2. komunistickými koloniemi v USA (v komunitě New Harmony se pokusil o nastolení lokálního komunismu; v Británii zřídil sídlo v komunitě Queenwood a s veřejnou školou Harmony Hall).
  3. zakládání družstevních bank/výměnných bazarů
  4. pokusy o strukturální změnu společnosti prostřednictvím odborů, které měly prorůstat do družstevních organizací a tak postupně vybudovat komunismus zdola
  5. zakládáním vzdělávacích institucí (vůbec první veřejné školky; později projekt Harmony Hall)[1]

Hlavní Owenovy myšlenky:

  • Tři kořeny zla: soukromé vlastnictví, náboženství, současná rodina
  • Nový názor na společnost
  • Institut pro národní výchovu charakteru
  • Výchova: mravní, pracovní, rozumová, tělesná, estetická
  1. a b c PERNÝ, Lukáš. Triumvirát utopického socializmu: Charles Fourier, Saint-Simon, Robert Owen. DAV DVA - kultúrno-politický magazín [online]. 2019-08-05 [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. OWEN, R.: Vybrané spisy. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1960

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search